maminy z poradny

ASTMA V TEHOTENSTVÍ

Pruduškové astma je nejcastejším chronickým onemocnením v tehotenství. V tehotenství je výskyt astmatu udáván kolem 4 %. Behem každého tehotenství dochází v organismu vlivem hormonù k rade zmen. Je zvýšená látková výmena a zvyšuje se spotreba kyslíku. Stoupá také pocet dechu za minutu, množství tekutiny v tele, mení se hladina bílkovin v krvi. Vlivem hormonu jsou více zdurelé sliznice a tehotné ženy trpí casteji na zánety nosních dutin a mocové infekce. Tlak delohy tehotné, v pozdním stádiu tehotenství, který je prícinou castejšího mocení, muže vést v prípade techto zánetu k zanedbání rádného vyšetrení a prelécení mocové infekce.

Vliv tehotenství na prubeh astmatu

Tehotenství je jedním z faktoru ovlivnujících prubeh astmatu. Studie naznacují, že se behem tehotenství v prumeru u jedné tretiny žen astma zhoršuje, u jedné tretiny se zlepšuje a u jedné tretiny zustává nezmeneno.

Zhoršení astmatu muže být zpusobeno stlacovanim zaludku a branice narustajici delohou (s následným pálením žáhy), na který si nekteré ženy v prubehu tehotenství stežují. Dalšími prícinami zhoršení mohou být záněty vedlejších nosních dutin, ale i rostoucí stres.

Zmírnení astmatických potíží a snížení hyperreaktivity dýchacích cest muže být dusledkem celkového stavu snížené imunity pri tehotenství, a zejména zvýšené tvorby „ochranných hormonù“ - progesteronu a kortizolu.

V prubehu gravidity se pravdepodobne zhorší astma, které bylo težké pred graviditou, mírne probíhající astma se zlepšuje. U žen s nealergickým astmatem bývá težší prubeh onemocnení behem tehotenství castejší než u nastávajících maminek s alergickým astmatem. Pacientky mají casto shodný prubeh astmatu (59–63 %) v následujících tehotenstvích.

Astma se casteji zhorší behem tehotenství u ženy, která ceká dívku než chlapce.

Vrchol zhoršení astmatu je udáván mezi 26.–36. tt.

Prubeh astmatu se zlepší v posledních ctyrech týdnech gravidity a vetšinou je stabilizováno také behem porodu. Do stavu pred graviditou se astma obvykle (v 72 % prípadù) vrací tri mesíce po porodu.

Vliv astmatu na prubeh tehotenství

Celková perinatální prognóza (*předpověď průběhu a zakončení nemoci) detí narozených matkám s dobre vedeným astmatem behem tehotenství je srovnatelná s prognózou detí narozených zdravým matkám. Proto je používání lécby zamerené na zajištení optimální kontroly astmatu odùvodnené dokonce i tehdy, nebyla-li jejich bezpecnost v tehotenství jednoznacne prokázána.

Astma mùže zvýšit riziko perinatální mortality (*umrti pred porodem), nežádoucího ukoncení tehotenství, predcasného porodu, nízké porodní váhy novorozence. U žen se stredne težkým a težkým astmatem byl porod proveden casteji císarským rezem než u žen zdravých nebo trpících mírným astmatem. Nekontrolované astma je spojeno s nitroděložní rustovou retardací (*spomaleni). U tehotných astmaticek je zvýšený výskyt preeklampsie(*těhotenské onemocnění s otoky, bílkovinou v moči a vysokým krevním tlakem) a chronické gestacní hypertenze(*tehotensky vysoky tlak), zvlášte u žen závislý na kortikoidech.

Antiastmatická lécba b2-mimetiky (*látky napodobující účinek jiných látek nebo jiných dějů v organismu), theofyliny (*alkaloid obsažený v listech čaje, tein) a inhalacními kortikosteroidy (*steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin) je bezpecná. U celkových kortikosteroidu je udáván vyšší výskyt preeklampsie, ale studie neodlišovaly, zda šlo o následek nekontrolovaného astmatu nebo ucinek medikace.

První tri mesíce tehotenství jsou dùležité pro zakládání všech orgánù dítete. Nekontrolované astma (popr. težké astma vyžadující hospitalizaci) má neblahé dusledky pro dite, které muže být nedostatecne okysliceno, mùže dojít ke zpomalení rustu a dokonce k predcasnému porodu ditete s nízkou porodní hmotností. Tehotenství je doprovázeno fyziologickou hyperventilací, jejíž prícinou je snížená reziduální (*zbytkova) kapacita plic a zmenšený expiracní (*vydechovy) rezervní objem (dùsledek zvetšující se delohy), ale také vetší dechový objem zpùsobený zvýšenou koncentrací progesteronu.

Hyperventilací muže dojít ke zmene pH krve, alkalóze. V jejím dusledku je mimo jiné silneji vázán kyslík na červene krvinky, címž dochází ke snížení predávání kyslíku bunkám a placente. Totéž se stává u astmatických pacientek – pri težkém astmatickém záchvatu se dostává plícemi do materské krve méne kyslíku. A jak již bylo výše receno, ve svém dusledku vede záchvat k obtížnejšímu transferu kyslíku na placentu a plod samotný. Tento deficit životne dùležitého plynu lehce zvyšuje procento potratu u astmatických žen.